čtvrtek 7. července 2016

Netravte našeho psa Vaším jídlem!

Podobný nápis jsem viděla v jedné zoologické zahradě, bylo tam napsáno "Nezabíjejte naše zvířata Vaším jídlem". Takovou ceduli jsem měla chuť zhruba před měsícem vyvěsit na naši terasu ze všech stran. 

Nevím, z jakého důvodu se nějací lidé rozhodnou krmit cizího psa. Opravdu ani nevím, proč se tak rozhodl náš pan soused, který ví, že se o našeho berňáčka staráme, řekla bych, vzorně. Nebo možná tuším, proč ho krmil, ale netuším proč potají... Abych tu jen neuvažovala "nahlas" měla bych Vás uvést do děje.

Náš Bongoušek najednou přestal žrát. Granulky, kterýma ho krmíme a který mu za normálních okolností moc chutnají, najednou přestal jíst. Vždycky přišel k misce, přičichl si a odešel. Mysleli jsme si, že důvod jeho nežraní je ten, že žárlí. S příchodem nového člena rodiny jsme na něj chvíli neměli tolik času, jak byl zvyklý. Nejdřív jsme mu žrádlo brali se slovy nesežrals to, tak máš smůlu, však večer si dáš ještě rád, když budeš mít hlad....jenže hlad pořád nepřicházel. Po třech dnech, jsme Bongíska chodili přemlouvat, aby sežral aspoň něco, protože přece takhle dlouho nepřežije. Po týdnu jsme se chystali k veterináři a vyhodili celej pytel granulí v domnění, že divně smrdí a asi bude zkaženej.

Den před tím, než jsme šli k veterináři, jsem zjistila důvod, proč Bongoušek nechce žrát. Náš skvělý pan soused, který kolem půl čtvrté ráno odchází do práce, se rozhodl, že ho bude potají krmit. Náhodou jsem zrovna byla vzhůru a slyším Bonga jak se, celkem neochotně, hrabe z pelíšku. Vzápětí se začnou ozývat zvuky, jako když něco žere. Šla jsem se podívat k oknu a volám na něj: "Bongo, co žereš? Nesmíš!". Pan soused, jak slyšel, že na něj volám, ještě rychle přes zábradlí nasypal pár granulí a myslel si, že stihne odejít. Naštěstí nestihl...byla jsem rychlejší. Bosa a v noční košili jsem vyšla na terasu a ptám se souseda, čím ho krmí a proč? Chvíli na mě jen tak zíral a pak mi říká: "Můj syn začal rozvážet výborné švédské krmivo, tak jsem myslel, že byste mu ho mohli kupovat." Ptala jsem se, proč s tím za námi nejdřív nezašel a proč ho krmí potají. Pan soused jen koukal a nic neříkal. Když jsem se ho ptala, jak dlouho už mu to dává, protože Bongo nechce žrát, přišla ke mně odpověď maličko nesmyslná: "Já jsem tady teď tři dny nebyl." A začal ocházet. Stihla jsem na něj ještě zavolat, že si nepřejeme, aby ho dál krmil. Snad to dodrží!

Žádné komentáře:

Okomentovat